ČLÁNEK aneb jak jsme si to užívali 23.3.2003
Výlet - Zábavní centrum Babylon v Liberci
Největší odvážlivci a plavci se sešli ráno v 8:15 hodin na Autobusovém nádraží na Florenci. Jelikož jsme nebyli v kompletní sestavě, počkali jsme chvíli na opozdilce a poté jsme se usadili do autobusu a namířili jsme směrem „Liberec“.
Cesta dobře ubíhala, protože jsme si čas krátili vyprávěním vtípků a děláním legrace. Jakmile jsme byli na místě, vyřítili jsme se z autobusu a začali jsme hledat cíl našeho výletu. Chvíli jsme bloudili, ale nakonec se před námi objevil „Babylon“.
Při vstupu jsme obdrželi kartičky a vrhli jsme se do šaten. Trochu nás zaskočil malý prostor na převlékání, ale od radosti a natěšenosti na bazén nás to neodradilo. Oblečení jsme naházeli do skříněk a naběhli jsme do sprch. Oproti pražským sprchám nás mile překvapilo, že bylo k dispozici i mýdlo. A pak nastal ten správný okamžik a HURÁ do vody!
Moc se nám to líbilo. Všude okolo nás jsme viděli vířivé bazénky (ani se nedaly spočítat), ostrov jako z pohádky a k tomu všemu i tunel, který byl osvětlený různými barvami. Z podlahy stříkala voda osvětlená červenou barvou a ze zdí na nás koukala akvária plná rybek. Abychom se k bazénu dostali, museli jsme projít pod vodopádem a nebo prolézt tunelem.
Za vodopádem byly schovány tři klouzačky, ale ty byly spíš pro malé děti. Stejně jsme je pro jistotu také vyzkoušeli. Průchod malým tunelem vedl k vířivkám. Když jsme se vždy dostali pod most, pod nímž se dalo podplavat, připadali jsme si tak trochu jako bezdomovci. Bylo tam neustále plno. Vedle mostu na nás čekalo prapodivné kolo s ostrůvkem a jako překvapení nás dokola zatočil vodní vír. Byla to ohromná legrace. Mnozí se snažili přemoci sílu vody vlastním tělem, ale stejně se to nikomu nepodařilo. Nakonec každého voda přemohla. Odvážlivci, kteří nechtěli vzdát boj s vodním živlem, zavítali do místnosti s vlnami. Tam si mohl každý připomenout dovolenou u moře.
A když jsme se prodrali těmito atrakcemi, přišla úplně nejsenzačnější záležitost – tobogány! Červený byl rychlodráha, ale byl krátký. Černý tobogán vrhal magická světýlka a na jeho konci nebylo nic vidět. Kdo se klouzal na žlutém tobogánu, musel uznat, že je rychlý a hlavně byl delší než červený.
Absolutní perlou tobogánů bylo „Tornádo“ – jen pro silné povahy a žaludky. Při jízdě na „Tornádu“ byla nejdříve tma a pak člověk sjel do trychtýře. Když projel odvážlivec do prostoru v trychtýři, ostatní návštěvníci se na něj mohli koukat shora. Musel to být asi dost legrační pohled!
Takhle jsme řádili pár hodin, čímž nám náležitě vyhládlo. Nezbývalo, než zajít na jídlo do místní restaurace. Nalákali nás na slevu a kuřecí kapsu s hranolkami, ale jídlo jim záhadně došlo. Tak jsme přežvykovali nepříliš chutné rizoto. Kuřecí kapsa by byla určitě lepší.
Po jídle jsme zabrousili do lunaparku. Zařádili jsme si na autodromu a dokonce i na elektrickém býkovi. V místních podmínkách je to dosti neobvyklá atrakce, a tak jsme si to vyzkoušeli. Když jsme otestovali skoro vše, přišla na řadu laser game. Tam jsme si po sobě pěkně zastříleli...
V 16 hodin jsme se sešli před východem a zamířili k autobusu. Cesta do Prahy byla útrpná – v autobuse bylo horko a dusno. Ale všichni jsme to zvládli na jedničku. Když jsme se sešli s rodičovstvem, byli jsme příjemně unavení. A protože jsme dorazili právě včas, pospíchali jsme domů, abychom stihli Večerníčka...
Iris